Co Vás štve?

Mám na mysli: co vás žene? Kam se štvete? Je váš život také jedna velká štvanice? Práce, výkon, úspěch, peníze, selhání, strach, nemoce – jak práskání bičem nám stále zní za zády a štvou nás ještě k usilovnější práci, k vyšším výkonům, k větším obětem. Štveme se ze strachu, že neobstojíme v dnešní době, nechceme být chudí a bezmocní. To, co bylo původně určeno pro nás, aby nám sloužilo, stalo se naším pánem, honákem, který nás v životě honí, žene a štve a kterému teď musíme sloužit my. Ať se člověk obrátí na kteroukoliv stranu, všude je nějaký bič. Celý život jsme v poklusu štváni z místa na místo. Není divu, že se mnoho lidí snaží z této štvanice nějak uniknout – drogy, alkohol, protest jako zoufalý výkřik, samota, podivínství. Nelíbí se mi taková divoká jízda, ale bojím se úrazu, když z ní budu chtít vyskočit. Doufám proto, že přijde chvíle, kdy se to všechno aspoň zbrzdí, když ne zastaví, a já z té štvanice vystoupím a konečně budu mít klid, pokoj a pohodu. Hlavně, aby ta chvíle přišla dřív, než padnu. Mám vůbec naději v dnešní době na pokojný život?
Jsem přesvědčen, že ano. Člověk je k životu povolán. „Povolal jsem tě k pokoji, k radosti, ke svobodě, ke spáse, k věčnému životu… Nemusíš být otrokem své práce, svého majetku, svých ambicí, dokonce ani své rodiny. Všechny věci v tvém životě, celé stvoření, včetně tebe, bylo učiněno pro tebe, aby ses z něho radoval a abys ho moudře chránil, spravoval a užíval.“ To říká člověku Bůh.
Jak se takové povolání děje? Je to velmi prosté, ale zároveň velmi těžké. Těžké je to proto, že si člověk nejprve musí přiznat, že není taková hvězda, jak se navenek tváří. Duch dnešní doby nutí člověka být tvrdým a soběstačným. Kdo nestačí, nestíhá, neumí, nezvládá, ten selhal a má padáka. Nikdo nemá rád vědomí, že je horší než jiní, proto si jen velmi neradi tuto skutečnost přiznáváme. Avšak právě tenhle okamžik pravdy o nás samých je tou výstupní stanicí, kdy paradoxně může začít nejkrásnější a nejsvobodnější část lidského života. Neboť teprve potom, kdy uznáme, že sami na život nestačíme, jsme připraveni volat: Pane Bože, prosím tě, pomoz! A to je ten začátek povolání, protože Bůh vždy pomáhá tomu, kdo o to opravdu stojí a povolává do nového života toho, kdo k němu volá.
Jste-li přesvědčeni, že máte život pod kontrolou, že všechno zvládáte sami, pak toto povolání není pro vás, Boha nepotřebujete. Boží povolání je pro ty, kteří vědí, že na život sami nestačí.
Ať už je vaše situace jakákoli, velmi Vám všem přeji: Nedejte se štvát! Dejte se povolat!