Dobrá pevnost

Opět – již potřetí v tomto úvodníku Informatoria – bych se chtěl spolu s vámi zastavit nad heslem měsíce. Na listopad je v Heslech Jednoty bratrské uveden tento verš: Hospodin je dobrý, je pevností v den soužení, zná ty, kteří v něm mají útočiště. (Nahum 1,7 podle ČSP)

Bůh je dobrý. Tóv Adonaj. Jak prosté konstatování. Skoro bychom ho přehlédli. A přitom... jak je to nekonečně útěšné a milosrdné! Jak hojivé a dechberoucí! Tóv Adonaj, Bůh je dobrý! V tom zvolání se rozhostí mír napříč celým vesmírem. Není dobrý jen jako zmrzlina v letním horku nebo kožich v zimě, není dobrý jako výplata, která přijde včas. On je daleko víc, je totiž Dobrý. A všechno dobré, co vidíme a zakoušíme, je jen vzdáleným odleskem Jeho vlastní Dobroty. Dobré jsou Jeho touhy, Jeho záměry, Jeho jednání a péče. To nemůžeme říci o žádném člověku – jen Bůh je Dobrý (Lk 18,18n).

Mimo jiné je projevem Jeho dobroty to, že se má vstřícně k těm, kteří v něm hledají útočiště, kteří za ním běží a hledají u něj ochranu v těžkých dobách. Je silou, záštitou, neotřesitelným hradem, pevností – kdy? V den soužení. Kam uteču, kam se schovám před nepřítelem? Jak se zachráním při zemětřesení – nemyslím na Turecko, ale spíše na zemětřesení v mém vlastním životě? Na některé katastrofy se nelze připravit. Co udělám, když se mi klepou nohy a všechno se bortí? Když nedokážu stabilně stát, natož jít kupředu? Když panikou a úzkostí zmítanou mysl nedokážu uklidnit? Kam půjdu? Kam?!

Každý člověk se může ukrýt v té Dobré Pevnosti. Je to velký příslib a jistota ve světě nejistot – náš Bůh je neotřesitelný, nepodléhá ničivým vlivům, žádná lidská moc, změna režimu, vládnoucího establishmentu, společenských nebo sociálních poměrů neotřese Bohem. Nic nemá moc pohnout Božím trůnem, žádné trápení ani úpadek celospolečenský nebo osobní. Zdá se to divné v naší době, kdy všechno jako by se otřásalo v samotných základech. Kdy soužení přichází na mnohé, kteří jsou ve finanční tísni, hrozí ztráta zaměstnání a jistot, pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají, průměrná rodina je dysfunkční... Kdo by netoužil po Jistotě? Nikoli fiktivní, ale skutečné a pravdivé Jistotě.

Je tady ovšem háček. Můžu projít kolem Dobré Pevnosti bez povšimnutí. Může se mi zdát, že není dost pevná nebo že se bez ní pohodlně obejdu. Že nevyhovuje zcela mým potřebám. Potom mi nebude sloužit, zůstane pro mě nevyužitá. Stojí sice vždy dostatečně viditelně a zve každého z nás, „pojď se skrýt, to, co přijde je nic oproti soužení, které zažíváš teď, potřebuješ pevný úkryt“. Ovšem kdo je hluchý, tomu není pomoci. Až bude Bůh soudit, co je v lidech skryto, to bude teprve pohroma. Jeho hněv je stejně ohromující jako jeho dobrota. Káže o tom sám Nahum o několik veršů dříve (Nah 1,2-7) Žárlivý Bůh a mstitel je Hospodin, Hospodin se mstí, a to zuřivě! Hospodin se mstí na protivnících svých, ke svým nepřátelům chová hněv. Hospodin je trpělivý, však velmi mocný - neopomíjí trest! Jeho cesta vede bouří a vichřicí, mraky jsou prach od jeho kroků. Okřikne moře, a to se vysuší, vysuší i každou řeku. … Hory se před ním chvějí, rozpadají se pahorky. Před jeho tváří se zmítá země, svět i všichni, kdo bydlí v něm. Kdo obstojí před jeho hněvem? Kdo snese žár jeho zuření? Jak plamen šlehá jeho vztek, skály se před ním drolí na kusy! Hospodin je dobrý, útočištěm je v den soužení, zná se k těm, kdo v něj doufají.

Uprostřed Božího spravedlivého hněvu se tyčí Jeho dobré srdce jako nepohnutelná pevnost. Je rozhodnut navzdory všemu milovat a přijmout žíznící. Je připraven přijmout i tebe okamžitě k sobě. Ježíš je tou vstupní branou. BŮH JE DOBRÝ a stojí o tvůj návrat. Neignoruj ho a běž! Věř a utíkej bez váhání k Němu!

Viktor Glier