Ježíš středem

Heslo Jednoty bratrské na měsíc září tohoto roku nám připomíná jedno velmi známé Ježíšovo zaslíbení. „Kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20). Jakkoli pro nás může být až notoricky známé, je nesmírně důležité.

Hovoří předně o nevídané duchovní síle a autoritě těch, kteří jsou shromážděni v Jeho jménu, což je dáno Ježíšovou záštitou nad takovým setkáním (viz Mt 18,18-20). Ale náš verš hovoří také o touze, aby Ježíš byl vždy a všude s námi. Toužíme po tom? Víme, že je to něco dobrého. A známe i z vlastní zkušenosti, že s Ježíšem nic není jako dřív, mění věci k lepšímu a přináší neuvěřitelné proměny srdce. Ale prahneme po Jeho přítomnosti mezi námi? V našich životech?

Pokud se s kýmkoli kdekoli scházíme (ať už ve shromáždění, na koupališti, v bytě, restauraci nebo na zahradě) a nemáme přitom Ježíše na mysli, neprahneme po Něm, nehledáme Jeho slávu, nečekáme (byť v maličkostech) vedení Jeho Duchem, potom se nescházíme v Jeho jménu. Pokud jsou naše vzájemná setkávání v neděli i přes týden jen obyčejnými lidskými schůzkami, naplněnými obyčejnými lidskými očekáváními a vedenými obyčejně lidsky, nemůžeme čekat více než obyčejné lidské výsledky a obyčejný život. Pro takový život jsme nebyli draze vykoupeni. Ježíšův učedník se vyznačuje neobyčejnou touhou po tom, aby byl blízko svému Pánu. Můžeme žít život pod vedením Božího Ducha, naplněný touhou po Ježíšově slávě. Čekám-li na Něj a vyhlížím-li Ho ve všem, budu žít opravdově bohatý život, protože On sám z mnoha našich všedních setkání a běžných situací, rozhovorů se sousedy, umývání nádobí a třeba i sobotních nákupů vykřeše neobyčejné zážitky.

Viktor Glier