Můžu si dělat co chci!

Kolikrát tuto větičku slyšíme z úst vzdorných puberťáků, ale i vidíme – beze slov takto vyřčených – v chování druhých. V chování vůči okolnímu světu arogantním, přehlíživém, panovačném, povýšeném. Takovým postojem člověk jasně deklaruje: „můžu si dělat, co se mi zachce, nesejde mi na bližních“. A co si budeme nalhávat, někdy se tak asi chováme i my sami. Většinou ne zcela vědomě, pravděpodobně se to nikdy nebo jen výjimečně projeví během nedělního shromáždění či středeční biblické, zato v soukromí ano. Větu „můžu si dělat co chci, vše je mi přece dovoleno“ bychom jako uvědomělí křesťané samozřejmě ani nevyslovili, ale přesto se v jejím duchu můžeme někdy zachovat, přesto v jejím duchu můžeme dokonce žít. Začíná to osobním selháním, ze kterého se sami před sebou chceme vylhat. Neřešíme ho pokáním, ale hledáme argumenty na svou obhajobu a stavíme tak kolem sebe hradby. „Kdo mi co bude přikazovat? Komu je co do toho, co a jak dělám? Můžu si přeci dělat, co mě napadne. Je to můj život.“ Nesetkali jste se s tím někdy? U druhých nebo třeba u sebe sama?
Důsledek je, že se vyklube skutek či život sobecký, bezohledný. Život, který už není řízen přikázáním lásky. Život vzdálený Boží vůli. Manželé a manželky by o tom mohli mnoho vypravovat, jak těžko se bojuje s vlastní sobeckostí a bezohledností. Těžce mě samotného o tom Pán Bůh v posledních měsících vyučuje – od nehody až do těchto dní. Pokoření bolí. Ale je nakonec velká radost přijímat napomenutí a vracet se k Němu, tak velká, že převýší všechnu tu bolest. To je uzdravující moc milosti. Kéž nacházíme odvahu ji přijmout.

Heslo na únor 2012 zní takto: ‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno buduje. Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého. (1K 10,23n podle ČSP) Pavel zřejmě cituje samotné Korintské, kteří říkali „všechno je mi dovoleno“ a moudře odpovídá „drobným“ doplněním: ale ne vše buduje, ne vše prospívá. Neměli bychom se ptát: „Co si mohu dovolit, jak daleko mohu zajít, aby to ještě nebyl hřích, abych nepřekročil tu pomyslnou čáru? Můžu ještě kousek, pořád ještě nejsem za hranou...?“ Místo toho se máme spíše ptát s pohledem upřeným na Ježíše, nikoli na náš hřích: „Potěší to Boha? Bude to kvalita, ze které bude mít radost? Prospěje to, bude to budující? Co ještě dalšího můžu udělat, aby to přineslo užitek a slávu Pánu?“
24. verš se překládá různě. Například „ať nikdo nehledá, co dělá dobře jemu“ nebo „co jemu slouží“. Ať nikdo nehledá své vlastní věci, ale vidí druhého jako přednějšího než sebe – bere na něj ohled. Manželé, manželky, teenageři, děti, senioři – slyšíte? Ohleduplnosti se máme učit. Když se modlíme „buď vůle tvá“, nečekáme pasivně, až se stane, ale zavazujeme se také podle Boží vůle žít. A Pán nám přikazuje jedinou věc: „ze vší své síly a celého srdce i mysli miluj“. Miluj Boha a bližního, tak budeš žít podle Boží vůle, v souladu s tím, co je mu milé. Je to neoddělitelné. Kdo říká, že miluje Boha, ale nemiluje svého bratra, je lhář. Nemůže milovat Boha, kterého nevidí, když nemiluje svého bratra, kterého vidí. (1J 4,20). Jeden z rozměrů příkazu „miluj“ je „měj ohled“. Nafoukaný, sebestředný člověk neví, co je to ohled vůči bližnímu. Nevidí si na špičku nosu, natož aby přemýšlel o důsledcích svých činů na druhé.
Text z prvního Pavlova listu Korintským nás o tom učí. A ještě další věci. Ohled znamená ustoupit pro dobro druhého z toho, na co mám právo (1K 9,12). Jestli se držím přikázání lásky, nemůžu si dělat co chci, říká Pavel, dokonce ani když na to mám právo, protože mně jde o zájem druhého, o zájem evangelia – a všechno dělám tak, abych zachránil co nejvíc lidí, aby evangeliu nestálo nic v cestě (1K 9,23n). Proto byl Židovi jako Žid, pohanovi jako pohan, já mám být také katolíkovi jako katolík, hledači jako hledač, agnostikovi jako agnostik. Porozumět každému a promlouvat k němu jeho jazykem, způsobem vyjadřování, myšlením – aby mohl být zachráněn. Evangelium má přednost před tím, co je mi sympatické nebo ne, záchrana nezachráněných je přednější než naše vlastní zájmy.

Viktor Glier